Všeobecná pravidla

Úvod

Hobbyhorsing je simulovaná jezdecká disciplína, která se provozuje bez skutečného koně. Místo toho jezdci soutěží na „hobby koních“, které si sami vyrobí (nebo zakoupí) ze dřeva, plsti nebo jiných materiálů. Jezdci v hobbyhorsingu soutěží jak individuálně, tak i ve skupinách. Existují různé kategorie a úrovně obtížnosti, aby se zohlednil rozdílný dovednostní a věkový rozsah jezdců. Soutěže mohou být uspořádány na různých úrovních – od místních klání až po mezinárodní mistrovství.

Povinná a zakázaná výbava jezdců a hobbyhorse

Pro každou disciplínu je přesně popsána výbava jezdců a hobbyhorse. Nicméně všeobecně platí, že jezdec musí mít vždy pevnou obuv. Jezdci by měli na start soutěží přijet řádně a reprezentativně upraveni (např. vlasy sepnuté gumičkou). Hobbyhorse by měl být držen vnější rukou za tyč a otěž, vnitřní rukou pouze za otěž (pokud se nejedná o westernovou disciplínu, kde lze držení měnit).

Použití sluchátek nebo jiné elektronické komunikace přímo během závodu (s výjimkou opracoviště) je striktně zakázáno.

Hobbyhorse by měl být na každý závod naužděn (minimálně ohlávka a otěže), parelka může být využita pouze u westernových soutěží. Tyč hobbyhorse nesmí být užší než 1,5 cm.  Zdobení či zaplétání hřívy nesmí obsahovat žádné ostré předměty – špendlíky nebo jiné kovy. Není povolen ani start v dece.
Hobbyhorse musí vážit minimálně 350g (včetně tyče) – rozhodčí mají právo tuto hmotnost kontrolovat.

Rozhodčí a další organizátoři na závodech nemají povinnost soutěžícího předem upozornit na možné komplikace či diskvalifikaci způsobenou nevhodným vybavením.

Reklama

Na všech závodech s výjimkou mistrovství a kvalifikací mohou jezdci nosit oblečení a používat vybavení, které identifikuje výrobce jezdcova sponzora, sponzora týmu, sponzora Národní federace nebo jezdce.
Organizační výbor může prezentovat jméno nebo logo sponzorů soutěže nebo závodů. Dále může být na zadní stranu saka umístěna národní vlajka nebo logo skládající se z pěti písmen názvu jezdcovy Národní federace.
Pokud se jezdec nachází na závodišti nebo na dekorování, jméno nebo logo národnosti jezdce, národní symbol a/nebo národní vlajka a/nebo logo jezdcovy Národní federace se může objevit na jeho vybavení. Jezdci, kteří tato opatření nebudou respektovat, nebudou na závodiště vpuštěni.
Pokud není uvedeno jinak v pravidlech disciplíny, reklama může být použita na překážkách, skocích a ohrazení závodiště.

Příprava závodů

Přihlášky

Definitivní přihlášky musí být zaslány nejpozději dva dny před zahájením závodů. Představují konečný výběr jezdců a hobbyhorse, kteří se budou účastnit závodů. Změny jezdců a hobbyhorse musí proběhnout v souladu s těmito pravidly. Jezdci, kteří se odhlásí ze soutěže v den konání závodů, nebo se na závody nedostaví, nemají nárok na vrácení startovného, případně se řídí všeobecnými obchodními podmínkami příslušného orgánu. Pořadatel má právo zkontrolovat rok narození jezdce (při soutěži, kde je jasně daná věková hranice) a to přes kartičku pojišťovny.

Změny v přihlašování

Po obdržení všech definitivních přihlášek může být provedena změna hobbyhorse a jezdců pouze se souhlasem pořadatele. Pořadatel musí v rozpise uvést nejzazší termín pro změnu jezdce a hobbyhorse, který nesmí být pozdější než před začátkem soutěže. V případě dohlášení do konkrétní soutěže je potřeba souhlasu organizačního výboru, ten může dohlášení schválit, případně i zamítnout.

Podmínky účasti

Jezdci mohou startovat ve všech soutěžích, do kterých mají splněnou kvalifikaci nebo do ní zapadají dle kritérii pořadatele (věkové omezení apod.) Zdravotně znevýhodnění jezdci mají povoleno soutěžit v drezurních soutěžích za použití kompenzačních pomůcek podle stupně jejich postižení (vedoucí jezdec, naslouchátko, ztlumení hudby…), tuto skutečnost však je potřeba nahlásit organizátorům závodu.

Počet startů pro jednotlivou soutěž je dán rozhodnutím organizačního výboru s výjimkou mistrovství a kvalifikací na mistrovství, ve kterých může každý jezdec startovat pouze jednou (s jedním koněm). Pokud se jezdec kvalifikuje se dvěma hobbyhorse na mistrovství, v němž je povoleno startovat pouze s jedním hobbyhorsem, smí si vybrat, se kterým hobbyhorsem bude startovat.

V případě, že je jezdec zároveň členem sboru rozhodčích na těchto závodech, nesmí mu v být na těchto závodech povolen start v žádné soutěži!

Tvorba startovních listin

Při vytváření startovních listin v hobbyhorse závodech je důležité zohlednit několik faktorů a dodržovat určitá pravidla. Zde je obecný postup pro vytváření startovních listin:

• Kategorie a úrovně: Začněte tím, že rozdělíte jezdce do různých kategorií a úrovní v souladu s pravidly soutěže. Kategorie se mohou lišit podle věku, dovedností, délky trati nebo dalších kritérií.
• Přihlášky: Zhodnoťte přihlášky od jezdců a zjistěte, ve kterých kategoriích a úrovních se chtějí zúčastnit. Zkontrolujte, zda jsou všechny přihlášky kompletní a splňují předepsané podmínky.
• Kapacita a časový rozvrh: V případě, že máte omezenou kapacitu pro startující jezdce (např. omezený počet překážek nebo časové omezení), zvažte, jakým způsobem rozdělíte jezdce do jednotlivých skupin.
• Losování nebo seřazení: Existují různé metody, jak určit pořadí jezdců na startovní listině. Můžete použít losování, kdy je jezdcům přiděleno náhodné pořadí, nebo seřadit jezdce podle přihlášek, dovedností nebo výsledků z předchozích soutěží (mějte však na paměti, že pokud se jede více soutěží zároveň, je potřebné, aby měl soutěžící doporučenou odmlku mezi soutěžemi – cca 5 závodníků. To znamená, že v případě, že by měl soutěžící jet drezuru, a hned poté parkur, má právo na přestávku mezi jednotlivými soutěžemi a je potřeba jej posunout ve startovní listině parkuru alespoň o 5 jezdců. Totéž platí i při vytváření startovní listiny, kdy jeden jezdec, který jede s více hobbyhorse, by měl mezi svými starty mít rozestup alespoň 5 jezdců.)
• Rovnoměrné rozložení: Snažte se vytvořit startovní listinu tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení jezdců různých úrovní do jednotlivých skupin nebo kol. To pomáhá zajistit spravedlivou soutěž a umožňuje srovnatelnost výkonů. Doporučuje se na začátek startující listiny dát „zkušenější jezdce” (jezdci, co jezdí pravidelně na závody, starší z řad účastníků…), abychom zbytečně neznervózňovali začínající závodníky.

Informace pro jezdce: Po vytvoření startovní listiny poskytněte jezdcům potřebné informace, jako je přibližný čas jejich startu, pořadí jízd, počet kol a další relevantní informace. Tyto informace je možné zveřejnit online, rozeslat e-mailem nebo je vyvěsit před začátkem závodů (POVINNÉ!).
Je důležité dodržovat pravidla soutěže a postupovat objektivně při vytváření startovních listin. Mějte na paměti, že každá soutěž může mít specifické požadavky a pravidla, která je třeba dodržovat.

Průběh závodů

Prezentace

Průběh prezentace startujících musí být stanoven v rozpise závodu. Není nutné, aby byla prezentace přístupná po celou dobu konání závodů. V případě komplikací při dojezdu na závody by však mělo být uvedeno v rozpise telefonní číslo na prezentaci, kde je po nahlášení vzniklé komplikace v průběhu cesty možné jednotlivé starty posunout na konec startovních listin, a následně se i přes opožděný příjezd odprezentovat. Pokud se jezdec v den závodu z dané soutěže při prezentaci odhlásí, nesmí se následně do dané soutěže zpět dohlásit.

Kodex chování organizátorů

Všechny povrchy, na kterých se jezdci pohybují, trénují nebo soutěží, musí být připraveny tak, aby minimalizovaly možnost zranění. Pokud by z důvodu extrémně teplého počasí mělo dojít k ohrožení pohody a zdraví účastníků, soutěž se nesmí konat.
Na závodech musí být vždy k dispozici zdravotník. Pokud je jezdec během soutěže zraněn nebo vyčerpán, musí dbát pokynů zdravotníka, případně jet na pohotovost či do nemocnice. Následky zranění utrpěných během soutěží by měly být monitorovány. Závodní povrchy, frekvence soutěží a další rizikové faktory by měly být důkladně prověřovány tak, aby minimalizovaly možnosti zranění.

Pomůcky pro realizaci závodů

Důležité pomůcky k realizaci závodů jsou mantinely, popřípadě jiné možnosti ohraničení závodiště, překážky (ty však musí být postaveny tak, aby se daly shodit a zamezily případnému zranění jezdců), metr, který bude sloužit k přesnému měření výšky překážek (ty se měří vždy na nejvyšším břevnu uprostřed, případně i po krajích), čísla a případně i písmena označující překážku či kombinaci, praporky – ty slouží k orientaci, ze které strany se překážka skáče, označení startovní a cílové čáry, které může být tvořeno buď papírovou páskou přilepenou na zem s označením start, kužely, nebo jakýmkoliv jiným viditelným způsobem..

Protokoly, podklady pro rozhodčí

Protokoly pro rozhodčí jsou základním dokumentem pro rozhodování. V každé disciplíně se jedná o trochu jiný dokument.
V případě skokových soutěží obsahují jméno jezdce a hobbyhorse, kolonku pro vepsání času a kolonku pro počet bodů, případně rozdílu od limitovaného času, nebo také další poznámky.
U drezurních úloh protokoly obsahují jméno jezdce a hobbyhorse a zápis celé předepsané úlohy, případně hodnocené aspekty u freestyle drezury. Jednotlivé cviky jsou vypsány tak, jak jdou po sobě, a rozhodčí pak uděluje známky či případně omyly k jednotlivým cvikům do předepsané tabulky.  Pro každý start je potřeba jeden protokol. V protokolu mohou být známky poškrtány a opraveny po konzultaci mezi rozhodčími. Je vhodné do tabulky napsat i poznámky, proč byla tato známka udělena, pokud se jedná o známku 5 a menší (např. křivý vjezd, přejetý kruh, nepřesnost v písmenu).

Originály protokolů soutěžících se ponechávají pro organizátory závodů. Pokud budou závodníci mít o protokoly zájem, mohou si o jejich kopii požádat prostřednictvím emailu. Každý jezdec si však může zažádat pouze o svůj vlastní protokol. Přístup jednotlivých jezdců k jejich výsledkům je striktně osobní, žádná jiná osoba nemá nárok do protokolu nahlížet. Zaznamenávání do protokolů může být jak v papírové, tak v elektronické podobě. Porota má povinnost na arch zapisovat vždy alespoň finální výsledek.

Pozdrav

Ve všech soutěžích, které se konají na závodišti pod pravomocí sboru rozhodčích, musí každý soutěžící pozdravit hlavního rozhodčího sboru rozhodčích v projevu zdvořilosti, nedá-li hlavní rozhodčí sboru rozhodčích jiné instrukce.
Jezdec musí zdravit při slavnostním nástupu, čestném kole, při ohlášení na udílení cen a při státních hymnách. Jezdci nemusí při pozdravu smekat, úklon hlavy je považován za dostatečný pozdrav.

Při pozdravu musí jezdec stát, držet otěže v levé ruce a pravou pozdravit. Jezdec nesmí při pozdravu zdravit s bičem. Jezdci s cylindrem/buřinkou mají na výběr, zda sejmou pokrývku hlavy či jen kývnou. U pozdravu je důležité, aby jezdci působili sebevědomě, a proto neuškodí ani případný úsměv směřovaný na sbor rozhodčích. Jelikož výstup soutěžícího začíná a končí pozdravením poroty, která ho pozdraví nazpátek pokývnutím, je důležitý také oční kontakt.

Umístění

O umístění (klasifikaci) jezdce se rozhoduje dle tabulek (viz. výše) v souladu s podmínkami soutěže, které jsou součástí  rozpisu či dodatcích na plánku parkuru.
Jezdci, kteří obdrží ceny, se musí zásadně zúčastnit dekorování, a měli by tak učinit s hobbyhorsem, se kterým se umístili. Když se umístěný jezdec bez přijatelné omluvy nezúčastní dekorování, může mu sbor rozhodčích podle vlastního uvážení cenu odepřít.
S výjimkou přikrývky darované sponzorem soutěže nesmí být přikrývky hobbyhorse použity při dekorování. Sbor rozhodčích v případě zvláštních okolností může rozhodnout o změně tohoto pravidla.

Dekorování a barvy kokard

Účast umístěných dvojic při dekorování je povinná. Neúčast má za následek ztrátu umístění (stužka, plaketa, věcná cena, peněžitá cena). Výjimku z tohoto pravidla může udělit pouze hlavní pořadatel závodů. U dekorování je povolena jakákoli výbava hobbyhorse. Při předávání cen bude hobbyhorsovi na uzdečku umístěna stužka (příp. na rameno jezdce). Rozhodčí dané úlohy musí být přítomen a zapojen do dekorování a, je-li to nutné, odsouhlasí jakékoliv výjimky při dekorování.

Toto dekorování je slavnostním způsobem, jak ocenit úspěch vítězného jezdce a oslavit jeho výkon.
Po dosažení vítězství jezdec a jeho hobbyhorse mohou být ozdobeni různými způsoby:

• Kokardy: Jezdec obdrží speciální kokardy, které symbolizují jeho místo. Tyto kokardy jsou často vyrobeny z barevných stužek a jsou připevněny na uzdu hobbyhorse nebo oděv jezdce.
• Květiny: Jezdci jsou někdy obdarováni květinami v gestu uznání za jejich úspěch. Květiny mohou být předány jezdci, zavěšeny na uzdu hobbyhorse nebo použity jako součást dekorování.
• Ocenění: Kromě kokard a květin mohou jezdci obdržet různé druhy ocenění, jako jsou poháry, medaile nebo šerpy, které jsou předávány během dekorování.
• Fotografie a rozhovory: Po vítězství jezdci často dostávají příležitost být fotografováni a poskytnout rozhovory novinářům, aby sdíleli své pocity a pohledy na soutěž.

Dekorování jezdců je nejen slavnostním momentem pro vítězné jezdce a jejich týmy, ale také přispívá k atmosféře celých závodů. Tato tradice je často součástí sportovních akcí a událostí, které mají za cíl ocenit a motivovat soutěžící, zároveň poskytuje divákům příležitost vidět nejlepší jezdce výjimečným způsobem.

Stanovené barvy kokard jsou:
1. místo – žlutá,
2. místo – bílá,
3. místo – červená,
4. místo – modrá,
5. místo – zelená,
6. místo – růžová/fialová/světle modrá (jiný odstín než za 4. místo)

Přerušení

Je-li nutné přerušit soutěž (z důvodu např. bouřky nebo snížené viditelnosti), musí po přerušení soutěž následně pokračovat od přesně stejného startujícího, u nějž byla přerušena, s použitím stejných překážek na stejné dráze a při zajištění (pokud možno) stejných podmínek. V nezbytných případech je možné povolit opakovaný start poslednímu jezdci.

V případě jakékoliv technické závady, která naruší průběh soutěže, sbor rozhodčích přeruší závod znamením signalizací. Stejný postup je doporučen v jasném případě vnějšího narušení soutěže. Hlavní organizátor může také navrhnout sboru rozhodčích přerušení soutěže. Takto postižený jezdec může následně svůj start opakovat, když to podmínky dovolí. Pokud jsou v závodišti cizí předměty (např. hobbyhorse opřený o hrazení), které by mohly mít vliv na výkon jezdce, musí na tuto skutečnost upozornit sbor rozhodčích hlasatele, který musí o této skutečnosti neprodleně informovat majitele umístěného hobbyhorse.

Přerušení času

Po dobu zastavení času se soutěžící může volně pohybovat po závodišti až do té doby, kdy mu znamení signalizace dává povolení pokračovat. Časomíra (stopky) se spustí v okamžiku, kdy jezdec dojede na stejné místo, v němž byla časomíra zastavena. Za spuštění a zastavení času odpovídá výlučně rozhodčí, který signalizuje start. Zařízení pro měření času musí tento postup umožňovat.

Protest

Návrh na podání protestu může podat pouze osobně sám závodník (klidně ve spolupráci s rodiči). Protest je podán písemně, a to pouze a jedině hlavnímu organizátorovi závodů (nikoli rozhodčímu). K podání protestu je nutné sepsat žádost, v níž je jasně popsána skutečnost, co se stalo a proti jakému jezdci či jakému výsledku je protest podán a videozáznam v dostatečné kvalitě.

Protest musí být podán do 30 minut od vyhlášení výsledků. Tyto protesty jsou zpoplatněny částkou ve výši 250 kč. Jednání je zahájeno až po zaplacení poplatku. Pokud je protest úspěšný, je poplatek vrácen. Pokud je zamítnut, poplatek se nevrací.

Proti rozhodnutí rozhodčích, které se týkají vyloučení či diskvalifikace ze zdravotních důvodů, nelze podat protest.

Vyloučení

Vyloučení znamená, že soutěžící nesmí v dané soutěži pokračovat. Vyloučení může být i zpětné.
Následující odstavce ukazují důvody, kvůli kterým by měla být dvojice vyloučena. Sbor rozhodčích by měl nařídit vyloučení při:

• skoku nebo pokusu o skok přes překážku na závodišti před startem parkuru
• odstartování před znamením ke startu a překonání první překážky parkuru;
• překonání první překážky před projetím startovní čáry ve správném směru;
• neprojetí povinného průjezdu nebo neprojetí přesné dráhy parkuru vyznačené na plánku parkuru plnou čárou;
• přeskočení nebo pokus o přeskočení překážky, která není součástí daného parkuru během parkuru;
• vynechání překážky na parkuru
• překonání překážky v nesprávném pořadí;
• překonání překážky v nesprávném směru;
• přeskočení nebo pokus o překonání překážky po přerušení parkuru bez vyčkání na znamení signalizací;
• nepřekonání všech prvků kombinace znovu po zastavení před překážkou nebo po vybočení s výjimkou uzavřené části kombinace;
• nepřeskočení všech prvků kombinace samostatně a postupně po sobě;
• neprojetí cílovou čarou ve správném směru po překonání poslední překážky (s výjimkou speciálních soutěží) před opuštěním závodiště;
• nedodržení pravidel týkajících se postroje
• nehodě jezdce bránící soutěžícímu v dokončení soutěže (viditelná zranění a podobně);
• třetí neposlušnosti parkuru téhož kola;
• prvním pádu jezdce na parkuru.
• posouzení sborem rozhodčích, že jezdec není z jakýchkoli důvodů schopen pokračovat v soutěži;
• používání sluchátek nebo jiných elektronických komunikačních přístrojů (hodinky, telefon a podobně) jezdcem v průběhu soutěže
• nenastoupení soutěžícího na závodiště po vyhlášení jeho jména;
• jakákoliv fyzická nedovolená pomoc (hlášení jezdci jaký má čas v průběhu závodu, stopování během závodu na limitovaný čas kýmkoliv jiným než sborem rozhodčích);
• nezastavení soutěžícího po znamení signalizací během parkuru

Rozhodnutí o vyloučení je prozatím na sboru rozhodčích a není dáno striktně. Vzhledem k tomu, že jde o začínající sport, mohou být benevolentnější např. k novým či začínajícím jezdcům.

Diskvalifikace

Diskvalifikace znamená, že jezdec nemůže dále pokračovat v soutěži nebo startovat v kterékoliv další soutěži těchto závodů. Bezpodmínečně by měl opustit závodiště, pokud ředitel závodů nepovolí jinak.
Sbor rozhodčích může jezdce diskvalifikovat v následujících případech:

• jezdec opracovává hobbyhorse v průběhu soutěže při závodech na jiných překážkách než na těch, které připravili organizátoři;
• ve všech případech, kdy dojde ke zranění jezdce;
• pokud nebyl jezdec do soutěže nebo celých závodů přihlášen v souladu s Všeobecnými pravidly, může být diskvalifikován ze všech soutěží těchto závodů, a to i zpětně se všemi důsledky.

Při nedodržení pravidel má rozhodčí právo jezdce vyloučit ze soutěže, kterou právě jede.
Diskvalifikace je povinná v následujících případech:

• jsou viditelné známky úrazu jezdce (kulhání, krvácení a jiné);
• proběhne skákání přes nepovolené překážky na jakémkoliv místě areálu závodů;
• neoprávněný start v soutěži.

V případě zvlášť závažného přestupku může být jezdec hlavním pořadatelem vyloučen z celých závodů. V takovém případě jezdec zaplatí pokutu ve výši startovného (startovné tedy propadá).

Úrazy

V případě úrazu, který jezdci znemožňuje soutěž dokončit, je jezdec vyloučen. Pokud sbor rozhodčích shledá jezdce po úrazu nezpůsobilého dále soutěžit, musí být vyloučen.

Skokové pravidla

Úvod

Parkur v hobbyhorsingu je soutěžní disciplína, která vychází z klasického parkurového skákání na koni. Parkur je obvykle zřizován v uzavřené aréně nebo venkovním prostoru s překážkami různé výšky a obtížnosti. Tyto překážky mohou zahrnovat skoky, bariéry, ploty, vodní příkopy a další. Cílem jezdců je projet parkur bezchybně. 

Obecné informace

Ve skokovém ježdění se hodnotí několik klíčových faktorů:

• Schopnost: Jezdec by měl ukázat schopnosti a dovednosti k překonávání překážek na předepsané úrovni. To znamená minimalizovat chyby a zbytečné pohyby a vybrat nejlepší trasy mezi překážkami.
• Rychlost: V soutěžích se hodnotí i rychlost.
• Bezchybnost: Jezdec, který dokáže překonat parkur bez jakýchkoliv chyb jako jsou shození překážek, doteky nebo odmítnutí, získává vyšší hodnocení

Rozhodčí posuzují každý parkur na základě těchto kritérií a přidělují body nebo hodnocení, které určují umístění jezdců v soutěži.
 

Překážky

Překážky na parkuru by měly být různého druhu. Nedoporučujeme vytvářet parkur pouze z kolmých skoků z důvodu velmi nízké obtížnosti, jelikož jezdec tímto překonává pouze výškovou překážku, nikoli šířkovou, a neprokáže tak dostatečnou schopnost na dané výšce parkuru. 

Výškové překážky

Výškové překážky jsou nejjednodušší typy překážek. Jezdec zde prokazuje schopnost skočit do výšky, místo odrazu není až tak podstatné. 

Bariéra

Bariéra je kláda, která je umístěna v hácích na stojanech a tvoří skok přes který jezdec s hobbyhorsem skáče, může však také ležet na zemi před skokem a částečně nahrazovat kavaletu, nebo předepisuje jezdci místo odskoku či doskoku.

Kavaleta

Kavaletou se rozumí bariéra, která neleží přímo na zemi, ale je umístěna ve stojanech lehce nad zemí. Je využívána primárně při trénincích. V případě, že kláda leží přímo na zemi, nejedná se pak o kavaletu, ale pouze o bariéru!

Kolmý skok

Kolmý skok je typ výškové překážky a její horní část (břevno/bariéra) je kolmá k zemi. K lepší viditelnosti skoku se kolmý skok může vyplňovat dalšími bariérami (břevny), deskou, kužely a podobně. Nejobtížnějším kolmým skokem je takzvané okno, které není vyplněno žádnými dalšími bariérami, ale pouze horní bariérou (břevnem). Cílem jezdce a hobbyhorse je, aby překonali kolmý skok tak, že neporuší jeho výšku. Pokud tedy srazí kupříkladu nejnižší břevno, nepočítá se to jako chyba. 

Křížek

Křížek je skok skládající se ze dvou stojanů a dvou překřížených bariér.

Branka

Branka je výškový skok, který je ohraničen dvěma obdélníkovými stojany, tato překážka je náročnější na překonání z důvodu zmenšeného prostoru mezi stojany.

Žolík

Nejtěžší překážka z parkuru je v soutěži s žolíkem (zpravidla stupňovaná obtížnost). V této soutěži si jezdec může zvolit, zda překoná předepsanou překážku či zvolí žolíka za dvojnásobek bodů. Bývá o stupeň vyšší než je předepsaná výška daného parkuru, je odlišný vzhledem a označen cedulkou na stojanu, která znázorňuje, že se jedná o žolíka. 

Výško-šířkové překážky

Oxer

Oxer je skok, který se skládá obvykle ze dvou kolmých skoků postavených těsně za sebou, přičemž první kolmý skok je vyplněn bariérami a druhý kolmý skok minimálně vrchní bariérou. Oba kolmé skoky mohou a nemusí být ve stejné výšce a dvojice je povinna tyto skoky překonat najednou. 

Trojbradlí (Triple bar)

Trojbradlí se skládá ze tří kolmých skoků postavených těsně za sebou, tento skok připomíná schody – první skok je postavený nejníže a další dva se následně zvyšují, třetí skok bude tedy postaven nejvýše. Variantou trojbradlí může být takzvaný kozí hřbet, který je taktéž postaven ze tří kolmých skoků postavených těsně za sebou, ale rozdíl je ve výšce třetího skoku, který bude ve stejné výšce jako skok první, tudíž druhý skok bude nejvyšší. Tyto tři skoky musí jezdec zdolat najednou.

Zeď či bedna

Zeď je překážka postavená z kvádru pomalovaná například cihlovým vzorem zdi, jezdci se jí však často bojí, protože přes ni nevidí místo doskoku.

Vějíř

Jedná se o skok, který je z jedné strany tvořen pouze jedním stojanem, na kterém jsou na hácích položeny tři bariéry a na druhém konci má každá bariéra svůj vlastní stojan, skok je tedy zakřiven do oblouku. 

Kombinované překážky

IN-OUT

Jedná se o skok tvořený minimálně dvěma překážkami za sebou, přičemž mezi skoky není prostor na cvalové skoky. Jde tedy o to, aby jezdec přeskočil první překážku a hned po doskoku skáče překážku druhou. 

Dvojskok

Dvojskok tvoří dva skoky, mezi kterými je místo na jeden nebo dva cvalové skoky. Oba tyto skoky jsou na závodech brány jako jedna překážka a bývají označeny písmeny a, b (například 2a, 2b). V případě neposlušnosti na skoku 2b musí jezdec překonat překážku 2a a poté pokračovat na 2b.

Trojskok

Trojskok je překážka tvořena třemi libovolnými skoky, mezi kterými je místo na jeden až dva cvalové skoky, tyto skoky jsou na závodech brány jako jedna překážka a bývají označeny písmeny a, b, c (například 2a, 2b, 2c). Mezi překážkami A a B může být jiný počet cvalových kroků než mezi překážkami B a C. 

Speciální překážky

Vodní příkop

Vodní příkop je vodní plocha, která je tvořena gumovým či plastovým prvkem zahrabaným do povrchu závodiště. Na odskokové straně (tudíž před touto vodní plochou) se nachází malá překážka (doporučená výška je minimálně 10 cm) a konec překážky je označen bílým pruhem, na který jezdec nesmí došlápnout.

Liverpool

Liverpool je vodní příkop, bazének či jiný prvek zadržující vodu (MUSÍ OBSAHOVAT VODU). Staví se zpravidla pod oxer nebo před, pod či za kolmý skok a jeho šířka je maximálně jeden metr.

Traken

Jedná se o suchý příkop, nad kterým je umístěn oxer nebo kolmý skok.

Terénní překážky

Arrowhead

Neboli šípový vrchol je překážka trojúhelníkového nebo kuželovitého tvaru, kterou jezdec s hobbyhorse přeskakuje v nejširším místě.

Živý plot

Jedná se o překážku tvořenou živým porostem, obvykle keřem. Cílem je přeskočit překážku tak, aby hobbyhorse neproskočil do keře nebo nepoškodil živý plot. Živý plot může mít různou výšku a šířku. 

Kmen

Kmen je překážka ve formě dřevěného kmene, který je umístěn v přírodním terénu. Kmen může mít různou výšku a šířku a je obvykle umístěn tak, aby byl přirozenou součástí trasy cross country. Využívány jsou položené široké kmeny očištěné od větví.

Cross-country bank

Jedná se o překážku nazývanou „bank“ nebo také „skok do banku“. Bank je typ překážky v cross country, která simuluje skok jezdce z roviny na zvýšený terén nebo naopak. Bank je tvořen vyvýšenou hromadou zeminy nebo umělou konstrukcí, která klesá, nebo stoupá. Jezdec musí překonat bank tak, že se buď odrazí od dolní strany banky a přeskočí na zvýšenou část, nebo sjíždí z vyvýšené části banky na rovinu. Banky mohou mít různý sklon a výšku a jsou umístěny na trati cross country tak, aby testovaly sílu, obratnost a odvahu jezdce. 

Kmen je překážka ve formě dřevěného kmene, který je umístěn v přírodním terénu. Kmen může mít různou výšku a šířku a je obvykle umístěn tak, aby byl přirozenou součástí trasy cross country. Využívány jsou položené široké kmeny očištěné od větví.

Bullfinch

Bullfinch je charakteristická překážka, která je tvořena větveným porostem nebo keři. Bullfinch překážka obvykle zahrnuje vysoké větve nebo keře, které jsou uspořádány tak, aby vytvořily hustý a visutý porost. Tento skok se skládá z pevného základu a živého plotu. Cílem je překonat bullfinch tak, že jezdec skočí přes větve nebo mezi nimi, aniž by se jich dotkl.

Příkop

Příkop je jednou z nejznámějších a často se vyskytujících překážek v cross country. Příkopy v cross country mohou mít různé šířky a hloubky a jsou často naplněny vodou nebo jiným materiálem (např. písek nebo zemina). 

Ploty

Ploty jsou obvykle vyrobeny z pevného materiálu a mají různé výšky a šířky. Je to překážka skládající se z jednotlivých klád a může tvořit kolmé skoky, oxery či trojbradlí.

Roll-trop

Jedná se o specifický druh skoku, který je tvořen válcovitým nebo kulatým vrcholem. Překážka vzhledem připomíná podélně rozpůlené kavalety. Roll topy mohou mít různou výšku a šířku, a také se mohou lišit ve svém vzhledu a použitém materiálu.

Vodní překážky a příkopy

Jedná se buď o klasický vodní příkop (viz. výše), nebo o vodní plochu, kterou jezdec probíhá. Můžou se vyskytovat také typy vodních překážek, kdy jezdec opakovaně seskakuje do vody a vyskakuje z ní, nebo překonává překážky přímo ve vodě.

Trať a pravidla pro stavbu parkuru

Plán parkuru

Plán parkuru musí být soutěžícím předložen před začátkem soutěže. NEJPOZDĚJI VŠAK PŘI PROHLÍDCE PARKURU! Plán parkuru musí obsahovat umístění a pořadí překážek, startovní a cílové čáry a směr překážek (šipky nebo číslování). Parkur by měl obsahovat polovinu skoků kolmých, polovinu oxerů a napůl by také měly být rozděleny nájezdy ze stran, tudíž na polovinu překážek by se mělo najíždět z levé ruky a na polovinu z pravé ruky. Parkur musí obsahovat minimálně 8 skoků (NE PŘEKÁŽEK!). 

Překážky by měly být nakresleny tak, aby bylo jasné, o jaký typ překážky se jedná. Př.: kolmý skok může být vyznačen přímkou, oxer dvěma přímkami s jedním číslem atd. Dojde-li ke změnám v parkurové trati těsně před začátkem, musí být soutěžící na změny upozorněni při seznamování s tratí a všechny změny musí být vyznačeny v plánu parkuru, nebo se musí zhotovit zcela nový nákres tratě.
Překážky jsou očíslovány v plánu parkuru i na parkuru samotném, počínaje překážkou č. 1, která se skáče jako první. Kombinace (dvojbradlí, trojbradlí, in-out) jsou označeny stejným číslem a písmenem: první část je například 5A, druhá 5B a třetí 5C.

Výška překážek nesmí překročit výšku uvedenou v plánu parkuru. Jednotlivé překážky mohou být nižší než uvedená výška. V případě, že je hned několik překážek o 5 cm nižší, než je uvedená výška, musí o tom soutěžící být včas informováni. V tomto případě lze výšku označit např.: 40-50 cm.
Jakmile je trať navržena a postavena, je dobré provést zkušební jízdu. Testovací jezdec nesmí být z řad soutěžících, jinak by museli mít přístup ke zkušební jízdě na trati všichni soutěžící. Nejdůležitější je ujistit se, že vzdálenosti jsou v pořádku, ke všem překážkám je možný přístup a rozumné jezdecké cesty mezi překážkami nejsou nijak zatarasené (např. ozdoby na trati, které by mohly způsobit nehodu a podobně).

Překážky musí být označeny čísly a písmeny. Kromě číslování mohou být skoky označeny vlajkami (bílou na levé straně a červenou na pravé straně). Tyto vlajky označují směr skoku a šířku překážky. Za převrácení nebo posunutí překážkových značek během jízdy se neudělují žádné trestné body. Pokud například vlajka spadne ze skoku, když jezdec srazí bariéru, trestné body se udělují pouze za shození bariéry. Podobně ani posunutí či převrácení jiných dekorací tratě neústí v další trestné body. V případě, že jezdec schválně, nebo vlastní nedbalostí zničí překážku či jakoukoliv dekoraci, bude diskvalifikován. 

Pokud jsou vnější okraje jízdárny označeny nějakým prvkem (např. sloupem, překážkou, mantinely a podobně), pak jejich přeskočení, posunutí nebo překlopení vede k diskvalifikaci. Je to považováno za vyjetí ze závodiště. Během výkonu nesmí soutěžící trať opustit a nesmí do ní vstoupit nikdo jiný než účinkující a organizátoři.

Za stavbu a údržbu trati během a mezi závody zodpovídají rozhodčí. Zvedají bariéry a jiné popadané prvky, staví a přesouvají překážky. Někdy může ta stejná osoba spravovat trať, měřit čas nebo dělat porotce. Organizátoři se však musí držet z cesty účinkujícím a nesmí jim vstupovat do parkuru. To však neplatí v případě, pokud jezdec shodí překážku, která se jede z obou stran (nesmí však vstoupit jezdci do cesty). 

Trať začíná na startovní čáře a končí na cílové čáře. Závod také může začít tím, že jezdec dojede k první překážce a končit, když překoná poslední. Rozhodčí má pravomoc zvolit začátek i konec časové posloupnosti. Soutěžící musí být o podmínkách informováni.

Závodiště, rozhodčí a opracoviště 

Závodiště

Závodiště musí být ohraničeno (například: mantinely). Během závodu může být na závodišti pouze startující jezdec, výjimku mohou udělit rozhodčí.
Doporučená velikost závodiště je cca 10 x 20 m. Kvalifikované parkurové skákání může probíhat i na menším prostoru. Větší prostor ale umožňuje zvětšit vzdálenosti mezi překážkami, což dává důraz na rychlost. Trať není nutné vymezit, ale doporučuje se označit všechny vnější okraje závodiště, aby na trať během závodů nikdo nešlapal. Doporučuje se také označit vchody a východy na okrajích závodiště.

Sbor rozhodčích

K vytvoření skokových závodů v hobbyhorsingu je nutné mít k dispozici minimálně 3 rozhodčí. Každý z nich má svou zvolenou funkci. Jeden člověk má za úkol stopovat čas a signalizuje znamení startu, druhý zapisuje konkrétní čas a trestné body či sekundy a třetí kontroluje shozené překážky, popřípadě je i znovu staví. Na závodech musí být vždy k dispozici alespoň jeden zdravotník. Pokud je jezdec během soutěže zraněn nebo vyčerpán, musí dbát pokynů zdravotníka. Dále doporučujeme mít další personál na obsluhu prezentace, případně hudebního doprovodu či bufetu.

Opracoviště

Pořadatelé musí zajistit alespoň jedno opracoviště dostatečné velikosti. Musí zde být umístěna minimálně jedna kolmá překážka. Terén musí být vyhovující k tréninku jezdců. V případě dostatečného prostoru a velkého počtu jezdců by měly být zajištěny další překážky. 

Skoky na opracovišti

Používání jiného materiálu na překážky, než který poskytl pořadatel, je zakázáno pod trestem diskvalifikace nebo pokuty, případně obou. 

Prohlídka parkuru

Soutěžící mohou jen jednou vstoupit na závodiště před každou soutěží, a to včetně soutěží s jedním nebo více rozeskakováními. Vstup na závodiště je zakázán až do doby, než vstup povolí sbor rozhodčích pomocí zvonce nebo ohlášením veřejným rozhlasem. 

Signály

Signály (praporkem, zvonkem a jiné) se používají ke komunikaci se závodníky. Jeden člen sboru rozhodčích je pověřený k udávání signálu a je odpovědný za jeho užití. Jestliže soutěžící neuposlechne znamení k zastavení, může být z rozhodnutí sboru rozhodčích vyloučen. Jestliže po přerušení soutěžící odstartuje a provede nebo se pokusí o skok, aniž by čekal na znamení signálem, je vyloučen. 

Signál se používá:

• K povolení vstupu jezdce na závodiště, které je připravené k prohlídce parkuru a ke znamení ukončení prohlídky; 
• k zastavení soutěžícího z jakéhokoli jiného důvodu, při nepředvídané okolnosti, nebo jako znamení pro soutěžícího, aby po přerušení pokračoval v parkuru;
• k oznámení soutěžícímu, že překážka pobořená následkem neposlušnosti byla uvedena do původního stavu; prodloužená a opakovaná signalizace informuje soutěžícího o jeho vyloučení.

Parkur, měření a změny

Parkur

Stavitel parkuru musí předat kopii plánu parkuru sboru rozhodčích. Překážky jsou číslovány v takovém sledu, v jakém musí být překonávány, pokud není uvedeno jinak. 

Plán parkuru musí obsahovat: 

• umístění startovní a cílové čáry
• vzájemnou polohu překážek, jejich typ (oxer, kolmá překážka, trojbradlí) a číslo (písmeno) překážky
• všechny povinné průjezdy označené na levé straně bílým praporkem a na pravé straně červeným praporkem
• dráhu, po které musí jezdec jet, vyznačenou buď plnou čarou (v takovém případě se musí jet přesně podle této čáry) nebo řadou šipek ukazujících směr skoku na každé překážce (v tomto případě si jezdec může volit svou dráhu)
• určenou tabulku penalizace, která má být použitá
• limit, pokud se jedná o parkur na limitovaný čas

Měření

Sbor rozhodčích musí projít dráhu parkuru, aby ji zkontroloval před startem soutěže. Ve zcela výjimečném případě může sbor rozhodčích změnit limitovaný čas po prvních startech v soutěži, nejpozději však po deseti soutěžících. Limitovaný čas určí testovací jezdec, který nesmí být z řad soutěžících. 

Čas jezdci běží od okamžiku, kdy projede startovní čáru a je ukončen, když jezdec s hobbyhorse protne cílovou čáru ve správném směru. 

• Přerušení času – Po dobu zastavení času se soutěžící může volně pohybovat po závodišti až do té doby, kdy mu znamení signalizace dává povolení pokračovat. Časomíra (stopky) se spustí v okamžiku, kdy jezdec dojede na stejné místo, kde byla časomíra zastavena. Za spuštění a zastavení času odpovídá výlučně rozhodčí, který signalizuje start. Zařízení pro měření času musí tento postup umožňovat.
• Neposlušnost při zastavení času – Časomíra se nezastavuje v případě omylu na parkuru, vybočení nebo zastavení před překážkou. Neposlušnosti v době zastavení času nejsou penalizovány s výjimkou druhé neposlušnosti (zastavení s pobořením). Ustanovení pro vyloučení jsou platná i při zastavení času (přerušení parkuru). Pád na parkuru a cizí pomoc je důvod k vyloučení, a tedy platí i při zastavení času.
• Zastavení soutěžícího během parkuru – V případě, že soutěžící nemůže pokračovat v parkuru v důsledku nepředvídaných okolností (např. vítr zboří skok), musí být zastaven. V okamžiku, kdy je zřejmé, že se soutěžící zastavuje, je zastaven i čas. Jakmile je parkur opět v pořádku, je dáno znamení signalizací a jakmile soutěžící dojde přesně na místo, kde došlo k zastavení času, je časomíra uvedena do chodu, žádné trestné body ani 6 sekund se nepřipočítává. 

Příprava závodů